Bouře
Nebe večer roní slzy,
Je mi chladno a je
tma,
Pod mostem jsem jako
v tvrzi,
Tahle bouře je jen
má.
Ta bouře jak můj
život je,
Samé slzy, občas
blesk,
Nikde není naděje,
Už mi zůstal jenom
stesk.
Blesky jako biče
boží,
Protínají oblohu,
Náš život dále běží
A nedává zálohu.
Temné nebe jak má
duše,
Žádná hvězda, ani
svit,
Jen zář blesků ruší
plaše
Můr u lampy mokrý
klid
Avšak tato bouře
skončí,
Stejně jako život
náš,
Obé nás však těžce
zkouší,
Z obého snad
radost máš.
Bouře rozvine se jako
touha,
Zdi boří, vše
spaluje,
A hruď se těžce
vzdouvá
Tomu, kdo tě miluje.
Tato báseň nyní
končí,
Ty začátku se
s koncem žeň,
Celý svět se
v kruhu točí,
A ty ,člověče, sebe
změň
Komentáře
Přehled komentářů
Tak jsem se rozhodla po měsíci návštěv, od té doby co jsem tvůj web nalezla, že ti k něčemu písnu svůj názor, snad ti bude k něčemu. Tvá tvorba se mi obecně velmi líbí, necítím zde žádné přetvářky jako u některých autorů... máš v mnoha básních jasný optimistický směr, a vždy to dotáhneš do absolutního konce...to se mi líbí.
Moje vítka jediná je, že bys dílkům mohl dávat české názvy a nemotat k české básni anglický název- to je jen můj suběktivní názor, možná máš k tomu své vlastní opodstatnění...
Ať žije tato tvorba a její tvůrce!
Tak tohle se mi líbilo!
(šíma, 3. 9. 2007 19:40)Ač jsem básnické "střevo" a neumím napsat pořádný rým, tahle báseň se mi líbila, ať je jaká chce! ;-)
Jo, jo!
(Loreta, 12. 3. 2011 15:56)